Bylo tedy opravdu nezbytné před tím, než vystoupím na Olymp, si získat přízeň bohů nějakou vlastní obětí. Ze Soluně jsem se tedy přemístil do Athén k chrámu boha Dia olympského, kde kdysi dávno vládl mocný Zeus a Héra – tedy symbolicky řečeno Dva – Dia. Lepší místo bych už stejně asi v Řecku nikde nenašel, kde by se mohlo uctívat nebeské božstvo.

 

     Pozemské hodnoty nechám lidem, protože ku příkladu masem, vínem, úrodou či penězi bych stejně bohy moc neuctil. Pohlédl jsem tedy na modrou oblohu, kde od nepaměti sídlí všech deset olympských bohů, a uvědomil si, jak jsem vlastně proti bohům úplně maličký. Jak to ten Prométheus asi udělal, aby se dostal tak vysoko. Musel jsem samozřejmě myslet anticky, a tak raketu jsem okamžitě vyloučil. A přesto Diův chrám se stále hrdě vypíná do modré výšky, i když už spousta sloupů nenávratně zmizela. Žádný člověk si svou velikost nezíská pozemskými činy, ale naopak těmi nadpozemskými. Žádné dary od bohů nelze získat, pokud jim člověk přinese hmotný dar, ale naopak pokud se dokáže vzdát svých vnitřních vlastností, duševních hodnot a neřestí. Prostě něco, čím by se podobal bohům.

 

     Chvíli jsem uvažoval, co bych tedy bohům obětoval, čeho bych se měl vzdát. Po chvíli mne napadlo, že bych se tedy mohl vzdát toho, co vlastně ke svému životu vůbec nepotřebuji – desátého nebeského chrámu, nad nímž září znamení Kozoroha. Vždyť kariéra, ambice a společenská postavení patří králům a mocným, nikoliv prostým a moudrým. Slibuji tedy, že do tohoto chrámu už nikdy nevstoupím a pracovat budu pouze pro zbylých jedenáct chrámů – hlavně pro ten jedenáctý, nad nímž září souhvězdí Vodnáře, který skrývá tajemství svobody, demokracie a lidství. Vždyť to byl také můj hlavní důvod, proč jsem se vypravil do Řecka hledat antickou moudrost. Stejně bych už nikdy nevyměnil obyčejné oblečení za královské šaty. Raději budu celý život nosit to, v čem se cítím v pohodě a nebudu tak potřebovat nic noblesního či extravagantního.

 

     No jo, ale co ze mě bude, když všechny profese mají v sobě potřebu vyniknutí a touhu něčeho dosáhnout? Myslím, že takovou jednu práci znám, která nebyla o kariéře – tu nejtajemnější, která dokáže být zdrojem inspirace pro ostatní lidi, pracovní obory, směry a nauky.